IR = rezistence na inzulín

   U nás zatím docela neznámý pojem. V nedávné době jsem s jedním veterinářem chtěla zavést rozhovor na toto téma(jinými slovy vytáhnout z něj nějaké informace). Reagoval takto: "A jak souvisí rezistence na inzulín se schvácením?" Souvisí. A velmi.

   Zdá se vám, že někteří koně tloustnou ze vzduchu? Jen se podívají na pěknou pastvu a hned mají o 20kg víc? Jsou neskutečně žraví a pořád hladoví? Ukládá se jim tuk na specifických místech? Je velká pravděpodobnost, že mají poruchu metabolismu = EMS (Equine Metabolic Syndrome) - jsou rezistentní na inzulín - IR (Insuline Resistance). A tihle koně jsou velmi ohroženi laminitidou.

   Inzulín je hormon,který je produkován  ostrůvky Langerhans - shluky buněk ve slinivce. Nejdůležitější funkce inzulínu je metabolismus cukrů, škrobů, tuků a bílkovin. Je vyžadován k transportu glukózy z krve do buněk po celém těle jako zdroj energie a potravy. Slinivka reaguje na množství cukrů v krvi vydáním inzulínu - více je potřebován, když je potrava vysoká v cukrech a škrobech, naopak potřeba inzulínu se snižuje během fyzické aktivity. Nedostatečná přítomnost inzulínu vede k nedostatečnému zásobení buněk glukózou, která zůstává v krevním řečišti přestože buňky a tím celý organismus koně je nedostatečně vyživený a hladový. IR je tedy stav, kdy se buňky těla stanou méně citlivé na  účinky inzulínu - buněčné receptory nevhodně reagují na inzulín.

 

faktory způsobůjící(přispívající) IR:                                      

     -  genetická náchylnost                                                      

     -  strava s vysokou hodnotou cukrů                     

     -  nedostatek pohybu a zátěže                                             

     -  nedostatek/nerovnováha minerálů                                      

     -  obezita   

     - věk (starší koně jsou ohroženější)

     - Cushing                                                                  

 

klinická znamení IR:

    - výrazný tukový hřeben na krku

    - obezita s hrudkovitými tukovými polštáři

    - nekvalitní srst a pomalé vylínávání

    -  slabý imunitní systém

    - chronické infekce 

    - laminitis

    - výrazné hubnutí

    - atrofované svalstvo

  Játra jsou největším orgánem v koňském těle a jsou málokdy spojovány s laminitidou ačkoliv jsou nejdůležitějším místem pro vytváření glukózy a ukládání glykogenů (glykogen je v případě potřeby energie těla proměňován na glukózu). Na disfunkci slinivky(nedostatečná produkce inzulínu)   játra reagují syntézou  uhlohydrátů do neutrálníhích tuků známých jako triglyceridy. Tyto tuky fungují jako ukládací jednotky pro nadměrnou glukózu a uhlohydráty.  Z jater se tyto "tukové kuličky" přesouvají do typických uložišť:

 

                                              Equus Caballus Magazine

  Další důležitou funkcí jater je tvorba žluči a protože koně nemají žlučník, žluč je vylučována přímo do tenkého střeva, kde má za úkol tvořit alkaličtější(tzn.méně kyselé) prostředí. Krevní test na bilirubin nám řekne, jak moc je (ne)funkční cesta žluči z jater do tenkého střeva. U koní s metabolickým syndromem IR je přísun žluči do tenkého střeva nedostatečný a tím se prostředí ve střevech stává kyselejší a tím ještě méně schopné trávit fruktany a škroby. Zde začínají rychle kvasit, nastává populační změna přátelských bakterií a je narušena střevní stěna - stává se propustnou pro jedy do celého krevního řečiště až ke kopytu,které reaguje na jedy nadměrným množstvím tvorby enzymu MMP končící roztahováním a oddělením lamin.

   Kůň má neustálý a oprávněný pocit hladu - protože jeho organismus není schopen zpracovat a využít glukózu - ta se místo výživy buněk přeměňuje a ukládá. Stejně tak nedostatečně vyživené kopytní buňky lamin   nejsou schopny udžet váhu koně a proto se trhají nebo zanikají i při nejmenších faktorech spouštěčů laminitidy, které by zdravého koně neohrozily.

   Obézní kůň nemusí být nutně IR a IR kůň nemusí být obézní. Rezistenci na inzulín určí veterinář na základě krevních testů - . Pro opakované kontrolní testy je dobré využívat stále stejné místo - výsledky se mohou měnit podle laboratoře. Ale zatím není ani stanovaná přesná číselná hranice, kdy kůň ještě není anebo už je IR - obecně: hladina inzulínu > 20 µU/ml (mikrojednotek na mililitr) podezření na IR a hladina inzulínu > 30 µU/ml definuje hyperinzulinémii a tedy i IR.

Typy IR:

Kompenzovaná IR - buňky nedostatečně reagují na inzulín - hodnota glukózy v krvi neklesá - slinivka vyrábí více inzulínu (tzv. hyperinsulinémie).

Nekompenzovaná IR - Slinivka nedokáže vyrábět inzulín - hodnota glukózy v krvi stoupá.

Diabetes II.typu - nedostatečná produkce inzulínu a neschopnost buněk reagovat na inzulín. Výsledkem je hyperglykémie (vysoký obsah glukózy v krvi) a glukosurie (cukr v moči). Tento stav se vyskytuje v pokročilém stádiu Cushingovy nemoci.

 

Léčba je mnohostranná a je potřeba holistického přístupu - zatím žádná zázračná pilulka na rezistenci inzulínu neexistuje (stejně jako v případě laminitidy).

-     U koně s metabolickým syndromem musíme omezit příjem fruktanů (zejména jarní a podzimní pastva) a škrobů (jádro) v potravě. Dbát  na co největší příjem vlákniny - je více než vhodné podávat seno s nízkým obsahem NSC  (do 10%).

 -     Je několik klíčových minerálů  pro úpravu metabolismu: hořčík (vliv na vylučování inzulínu, udržuje buněčnou stěnu flexibilní a propustnou pro inzulín s glukózou), chrom (usnadňuje přesun glukózy do svalů, redukuje úroveň cukrů v krvi), zinek, měď.  Poraďte se s odborníkem přes výživu a nechte si vypočíst potřebný doplněk minerálů a nerostů pro konkrétního koně s ohledem na kvalitu pastvy a sena. Minerály a nerosty musí být v zájemné rovnováze (vysoká hodnota jednoho prvku brání absorbci druhého, ikdyž je ho v denní dávce dostatek).

-   V zahraničí je několik dostupných krmných doplňků ať už na základě vitamínů a minerálů nebo bylinek vyráběné přímo pro IR koně. Například tady nebo tady nabo zde.

-   Musíme dbát na ideální váhu koně.

-   A samozřejmě pravidelný pohyb se zátěží s ohledem na fyzický stav koně je pro úspěšnou léčbu nezbytný.

-   Co můžeme ještě udělat?  Detoxikovat organismus, upravit střevní mikroflóru(např. zelený jíl), podpořit činnost jater zdravotní kůrou z ostropestřece marijánského.  Můžeme podávat spousty bylinek, které pomohou upravit funkce organismu:  česnek, máta, kopřiva, pampeliška, borůvčí, šalvěj, gingo, truskavec, hloch, skořice, drmek, echinacea, schyzandra, ženšen. Dále jsou vhodné pivovarské kvasnice, mořské řasy, lněné semínko, jablečný ocet.

 

  

    

  Vědecké články o rezistenci na inzulín zde.