bosá kopyta

 

 

   Úpravám bosých kopyt se věnuji přes 15 let(je mi teprv 30) a největší poznatek, který bych zdůraznila: Zapomeňte na ideál a diktát. Každý jsme jiný, stejně tak koně a jejich kopyta. Empatie je důležitá nejen v ježdění a běžné manipulaci, stejně tak každé kopyto je individuální. Přesto jsou správné věci dané. Mohou se lišit, ale princip zůstává.

 

    Cílem není sepsat nějaký supernávod na úpravu kopyta, super návody neexistují, ale dobře se prodávají :)

Chtěla bych zdůraznit body, které jsou podle mě důležité.

Znaky zdravého kopyta:

 - Kopytní stěna je rovná a hladká, od korunky k zemi roste ve stejném úhlu, bez stresových kroužků.

 - Kopytní stěna je celistvá, mírně nad chodidlem kolem celého kopyta. 

 - Přední kopyta jsou širší a zaoblenější ve špičce než odpovídající zadní kopyto.

 - Levá a pravá kopyta by měla být symetrická co do tvaru, velikosti a poměru.

 - Chodidlo je konkávní, né ploché nebo vyboulené.

 - Kopyta by měla být v úhlu od 45 do 65 stupňů.

 - Střel je v létě suchý a tvrdý, v zimě mokrý a nabotnalý, ale stále celistvý.

 - Rozpěrky jsou vzpřímené lehchce nad chodidlem (nelehají, nekroutí se).

 

 

 

Čeho si všímat - varovné signály:

 - změna v úhlu růstu kopytní stěny

 - stresové a zarudlé kroužky na vnější kopytní stěně

 - roztažená nebo zarudlá bílá čára

 - ploché, vypouklé chodidlo

 - scvrklá, páchnoucí střela, hluboké střelkové rýhy

 - abcesy

 - krvácení do vnější kopytní stěny(modřiny)

 - citlivost při chůzi "naboso" bez jezdce