FEEDING THE HOOF © 2008 Eleanor M. Kellon, VMD

www.drkellon.com

Mnoho z níže uvedených informací je získána z materiálů o výživě koní nebo z terapie Inzulínové rezistence a Cushingovy nemoci. Na začátku musím podotknout, že krmení pro zdravá kopyta není vyjímečné, jde o celkové zdraví obecně. Neexistují žádné magické živiny pro zdravá kopyta.

Každá buňka v těle koně je jako malá továrna na baterky. Stejně jako všechny baterie závisí na velmi specifické bilanci iontů(minerálů) k provozu. Továrna je poháněna koloriemi ve formě sacharidů, tuků, bílkovin a výrobky z fermentace tlustého střeva a vyrábí produkty, které potřebuje: enzymy, membrány a proteiny mnoha typů.

Koně jsou schopni přeměny tuků, sacharidů i aminokyselin(stavební kameny proteinů) do určité míry. Mohou zvýšit aktivní vstřebávání minerálních látek, když potřebují, a jsou vybaveni mechanismi, které vylučují přebytek minerálních látek, s vyjímkou železa. Existují však určité aminokyseliny a mastné kyseliny, které nedokážou vyrobit. Ty jsou označovány jako esenciální nebo "podstatné", protože jsou zásadní ve stravě. Stejně tak nedokáží zpracovat minerální látky z tenkého střeva. Tam jsou minimální možnosti zkomplikované tím, že minerální látky mohou soutěžit o absorbci uvnitř střeva.

Já osobně si mysím, že kopytní zdravotní problémy jsou způsobeny především špatnou úpravou a tím špatným mechanismem kopyta, než výživou, ale je několik zásadních prvků pro výživu kopyta.

Kůže, srst a kopyta mají stejnou hlavní strukturální bílkovinu - keratin. Je tam keratin, a pak tam je keratin! U lidí, k dnešnímu dni, bylo identifikováno 54 genů jako kód pro typ keratinu.

Keratin, stejně jako všechny bílkoviny, je část aminokyselinových jednotek. Alanin, glycin a síru obsahující aminokyselina cystein(produkt z methioninu) jsou hlaví aminokyseliny v keratinu.

Alfa-keratin(níže) je převládající keratin nalezený v savčích tkání, od vlasů po kopytní rohovinu. Beta-keratin je tužší keratin nacházející se ve vnější kostře hmyzu a v malém množství v savčích tkání, např. lidské nehty. Vzhledem k tomu, že kopytní stěna obsahuje více než 90% bílkovin, pokud je odstraněna všechna voda, je vhodné věnovat se keratinu trochu víc. Jak je uvedeno výše, alaninu a glycinu je velké množství. Jsou to non-esenciální aminokyseliny snadno získavané z metabolismu sacharidů rozvětveným řetězcem metabolismu aminokyselin. Tato reakce vyžaduje pyridoxin(B6).

Z tohoto nyní můžeme identifikovat několik dietních faktorů, které mohou omezit kvalitu kopyta:

- nedostatek methioninu

- nedostatek rozvětvených řetězců aminokyselin (nepravděpodobné kromě velmi těžké práce)

- nedostatek bílkovin obecně

- nedostatek vitamínu B6

Nejsvrchnější vrstva kopytní stěny(stratum externum ) obsahuje také řadu tuků a vosků, stejně jako "tvrdá"/mrtvá část kopytní stěny obecně. Nejtvrdší část vnější vrstvy kopyta má nejvyšší molekulovou hmotnost keratinu. Neméně důležité jsou tukové látky. Pokud se nacházejí ve správném množství v neporušené vrstvě, stávají se pečetí pro vlhkost v hlubších částech kopyta.

Hlavní tuk je sulfát cholesterolu, který je polární lipid. Stejně jako fosfolipidy v buněčných membránách(NRC), jsou tyto molekuly dvouvrstvé. "Polární" znamená, že jeden konec je přitahován k tuku a druhý k vodě. Ostatní polární fosfolipidy (ceramidy) jsou také přítomny. "Měkká" rohovina - oblast bílé linky - má méně tuků a více skvalen. Skvalen je prekurzor cholesterolu (pozn.: prekurzor

Různé tuky a vosky vyplňují mezery mezi keratinocyty, buňky produkující keratin. To dává vnější vrstvě zdravého kopyta hladký a lesklý vzhled.

U koní není problém syntetizovat jakékoliv množství cholesterolu nebo fosfolipidů a dalších tukových látek v kopytu, takže "nedostatek tuku" v kopytě není problém. Nicméně víme, že změna tuků v potravě může změnit složení tuků v kopytní stěně:

Tato studie dokazuje, že složení tuků ve stravě ovlivní důležitou složku kopytní stěny, ale neovlivní růst kopytní rohoviny. Je třeba dlouhodobých studií z pohledu na tuky ze všech zdrojů stravy včetně pastvy a porovnávat kvalitu kopytní stěny.

Pokud máte pochybnosti z nedostatku informací, já osobně inklinuji k trendu "natural" - přirozená strava se jeví jako nejoptimálnější. To znamená převážně traviny, které jsou bohatým zdrojem esenciální mastné kyseliny linolenové(omega-3) a kyseliny linolové(omega-6) ve výši od poměru 4:1 až 6:1. Možnosti matky přírody jsou mnohem důmyslnější a produktivnější, než abychom ji mohly přelstít. Pro koně na zelené pastvě zapomeňte na doplňování tuků v jakékoliv podobě. Koním krmeným senem rozhodně nemůže uškodit doplňovat co jim v sušené stravě chybí - esenciální mastné kyseliny. To znamená 4 až 6 uncí(100-170g) denně čerstvě namletého lněného semínka. Pouze len a několik dalších vzácných odrůd osiva má esenciální mastné kyseliny ve stejném poměru jako tráva. Omega-6 tuky jsou velmi protizánětivé - ty převládají v obilí, rostliných olejích, běžně krmených semenách a ořechách.

Úloha minerálních látek ve skutečnosti nebyla studovaná u koní, ale víme pár věcí ze studiích o kravách. Vápník je nutný pro aktivaci enzymu zvaného epidermální transglutamináz. Tento enzym se podílí na transformaci kožních\epiteliálních buněk do keratinocytů, které tvoří kopytní rohovinu. Je také nezbytný pro přímou vazbu mezi keratinovými vlákny. Hypokalcémie byla navržena jako příčinu kroužků, které se často tvoří na kravských kopytech kolem doby otelení a při velké produkci mléka.

Klisny, které jsou výrazné "dojnice" mohou být také ohroženy hypokalcémií, pokud jsou na začátku kojení. Je jistě pravda, že klisny skutečně často ukazují kopytní kroužky, které odpovídají porodu a časné laktace. Další možností jsou hormonální vlivy. Nelze předpokládat, že nedostatek vápníku ve stravě by měl nějaké účinky, protože je zde možnost mobilizace vápníku z kostí v případě potřeby ke kompenzaci. Dlouhotrvající alkalóza(vysoké krevní pH), minimálně několik dní, by teoreticky mohlo snížit dostupnost vápníku a ovlivnit kopyto - např.: těžká několikadenní práce ve vysokých teplotách a bez dostatečného příjmu vápníku.

Otrava fluorem je zdokumentovaná ve vlivu na kopyto:

Pravděpodobnost otravy fluoridem je velmi nízká, ale upozorňuji na možnost otravy fluoridem způsobenou záměnou vápníků za fluorid.

Zinek je přítomen ve vysoké koncentraci v normální kopytní tkáni a je zásadní pro mnoho funkcí.

Zinek je začleněn do bílkovin je nutný pro buněčné dělení, buněčné zrání do keratinocitů a interakcí mezi bílkovinami. Zinek je také začleněn do spirálovité struktury keratinu.

Zinek je rovněž nezbytný pro řadu enzymů pro aktivní potřebu metabolismu buňky a je zapojen při regulaci rychlosti buněčného dělení, buněčné aktivity a buněčného zrání. Např.: zinek reguluje činnost kalmodulinu (to, co váže vápník). Se všemi funkcemi, které vyžadují zinek, není obtížné vidět co způsobí nedostatek:

- pomalý růst kopyta

- slabé stěny

- slabé spojení

- slabá rohovina

Když je kopyto slabé na buněčné a strukturální úrovni, je náchylnější k napadení organismů, protože "mikro prasklinky" ve struktuře umožní život mikrobů. Ale to není jediné, stejně důležitá je měď. Měď a zinek - superoxiddismutáze enzym je přítomen v kopytní tkáni a jeho funkce je zabránit oxidacy tuků a olejů. Oxidací poškozené trhlinky v tukovém těsnění kopyta způsobuje vysušení a oslabuje "lepidlo" mezi buňkami.

Měď je také zapojena do enzymů potřebných pro aerobní metabolismus v rychle se dělících buňkách a je potřebná pro aktivaci enzymu, které tvoří přemostění držící keratinové prameny spolu.

Nedostatek mědi či zinku souvisí s:

- měkká kopyta

- praskliny

- krvácení chodidla

- abcesy

- hniloba

- laminitida

a zároveň doplnění těchto prvků zmírňuje tyto problémy. Vyhodnocení stopových minerálních látek v potravě je rutinní doporučení pro léčbu kopytních problémů. Vysoké hladiny železa narušuje vstřebávání ostatních stopových prvků.

Hovězí medicína je daleko před koňskou v porozumění a pochopení funkce minerálů, potřebuje dohnat výkum ohledně laminitidy. Krávy obvykle nemají žádné vstřebatelnou glukózu nebo škrob, protože organismy v jejich žaludkách vše zkvasí než obsah dodjde do tenkého střeva. Nicméně, krmení obilí může způsobit vysokou rezistenci na inzulín i u mladých telat a je to nejpravděpodobnější příčina laminitidy. Vysoká pravděpodobnost, že existuje souvislost mezi IR a laminitidou u skotu, otevírá další možnost negativního dopadu vysoké hladiny železa, protože nadbytkem železa se zhoršuje inzulínová rezistence a inzulínová rezistence zvyšuje vstřebávání železa.

Selen je znám z hlediska toxicity pro kopyta, ale selen také může přispět ke kopytovému zdraví. Selen je součástí enzymu glutathinu peroxidázy - důležitá antioxydant pro ochranu tuků. Vitamín E je důležitý ze stejného důvodu.

Mangan nehraje žádnou přímou úlohu ve zdraví kopyta, kromě enzymu manganu SOD, který má funkci uvniř mitichondrie.

Nedostatek vitamínu A je nepravděpodobný, ale pokud existuje, může působit pomalý růst rohoviny. Vitamín A se váže na receptory, které stimulují buněčné dělení.

Vzhledem k tomu, že všechny vitamíny B se nějakým způsobem souvisí s metabolismem a interakcí bílkovin, tuků a sacharidů, hrají významnou roli a aktivitě kopyta. Biotin dostane nejvíce pozornosti vzhledem k několika studiím:

Těžká kopytní deformace z otravy fluorem

Equine Vet J Suppl. 1998 Sep,(26):58-65. Účinek doplňkové stravy - pupalkový olej - směs na růst kopyta a kopytních tuků u koní, kontrolované studie.(Royal Army Veterinary Corps, Defence Animal centre, Melton Mowbray, UK)

polární lipid - "vodu přitahující" část na vnější straně a "tuky přitahující" část bránící odchodu nebo vstupu vlhkosti.

Ephrata, Pennsylvania, USA

Equine Nutritional Solutions

FEEDING THE HOOF