Feeding the hoof © 2008 Eleanor M. Kellon, VMD

Každá buňka v těle koně je jako malá továrna na baterky. Stejně jako všechny baterie závisí na velmi specifické bilanci iontů(minerálů) k provozu. Továrna je poháněna koloriemi ve formě sacharidů, tuků, bílkovin a výrobky z fermentace tlustého střeva a vyrábí produkty, které potřebuje: enzymy, membrány a proteiny mnoha typů.

Koně jsou schopni přeměny tuků, sacharidů i aminokyselin(stavební kameny proteinů) do určité míry. Mohou zvýšit aktivní vstřebávání minerálních látek, když potřebují, a jsou vybaveni mechanismi, které vylučují přebytek minerálních látek, s vyjímkou železa. Existují však určité aminokyseliny a mastné kyseliny, které nedokážou vyrobit. Ty jsou označovány jako esenciální nebo "podstatné", protože jsou zásadní ve stravě. Stejně tak nedokáží zpracovat minerální látky z tenkého střeva. Tam jsou minimální možnosti zkomplikované tím, že minerální látky mohou soutěžit o absorbci uvnitř střeva.

Já osobně si mysím, že kopytní zdravotní problémy jsou způsobeny především špatnou úpravou a tím špatným mechanismem kopyta, než výživou, ale je několik zásadních prvků pro výživu kopyta. 

Kůže, srst a kopyta mají stejnou hlavní strukturální bílkovinu - keratin. Je tam keratin, a pak tam je keratin! U lidí, k dnešnímu dni, bylo identifikováno 54 genů jako kód pro typ keratinu.

Keratin, stejně jako všechny bílkoviny, je část aminokyselinových jednotek. Alanin, glycin a síru obsahující aminokyselina cystein(produkt z methioninu) jsou hlaví aminokyseliny v keratinu.

Alfa-keratin(níže) je převládající keratin nalezený v savčích tkání, od vlasů po kopytní rohovinu. Beta-keratin je tužší keratin nacházející se ve vnější kostře hmyzu a v malém množství v savčích tkání, např. lidské nehty. Vzhledem k tomu, že kopytní stěna obsahuje více než 90% bílkovin, pokud je odstraněna všechna voda, je vhodné věnovat se keratinu trochu víc. Jak je uvedeno výše, alaninu a glycinu je velké množství. Jsou to non-esenciální aminokyseliny snadno získavané z metabolismu sacharidů rozvětveným řetězcem metabolismu aminokyselin. Tato reakce vyžaduje pyridoxin(B6). 
Z tohoto nyní můžeme identifikovat několik dietních faktorů, které mohou omezit kvalitu kopyta:
- nedostatek methioninu
- nedostatek rozvětvených řetězců aminokyselin (nepravděpodobné kromě velmi těžké práce)
- nedostatek bílkovin obecně
- nedostatek vitamínu B6
 
Nejsvrchnější vrstva kopytní stěny(stratum externum ) obsahuje také řadu tuků a vosků, stejně jako "tvrdá"/mrtvá část kopytní stěny obecně. Nejtvrdší část vnější vrstvy kopyta má nejvyšší molekulovou hmotnost keratinu. Neméně důležité jsou tukové látky. Pokud se nacházejí ve správném množství v neporušené vrstvě, stávají se pečetí pro vlhkost v hlubších částech kopyta.

Hlavní tuk je sulfát cholesterolu, který je polární lipid. Stejně jako fosfolipidy v buněčných membránách(NRC), jsou tyto molekuly dvouvrstvé. "Polární" znamená, že jeden konec je přitahován k tuku a druhý k vodě. Ostatní polární fosfolipidy (ceramidy) jsou také přítomny. "Měkká" rohovina - oblast bílé linky - má méně tuků a více skvalen. Skvalen je prekurzor cholesterolu (pozn.: prekurzor označuje v chemii sloučeninu , která se účastní chemické reakce , kdy vzniká jiná sloučenina.). Jeho vyšší hladina v této oblasti může znamenat, že přispívá k cholesterolu v rohovině nebo vyšší hodnota skvalenu může mít za následek měkčí, kolem buněk vodnatější oblast což způsobuje snadnější zklouzávání rostoucí kopytní stěny.
 
polární lipid - "vodu přitahující" část na vnější straně a "tuky přitahující" část bránící odchodu nebo vstupu vlhkosti.
 
Různé tuky a vosky vyplňují mezery mezi keratinocyty, buňky produkující keratin. To dává vnější vrstvě zdravého kopyta hladký a lesklý vzhled.

U koní není problém syntetizovat jakékoliv množství cholesterolu nebo fosfolipidů a dalších tukových látek v kopytu, takže "nedostatek tuku" v kopytě není problém. Nicméně víme, že změna tuků v potravě může změnit složení tuků v kopytní stěně:
Equine Vet J Suppl. 1998 Sep,(26):58-65. Účinek doplňkové stravy - pupalkový olej - směs na růst kopyta a kopytních tuků u koní, kontrolované studie.(Royal Army Veterinary Corps, Defence Animal centre, Melton Mowbray, UK)
Tato studie dokazuje, že složení tuků ve stravě ovlivní důležitou složku kopytní stěny, ale neovlivní růst kopytní rohoviny. Je třeba dlouhodobých studií z pohledu na tuky ze všech zdrojů stravy včetně pastvy a porovnávat kvalitu kopytní stěny.

Pokud máte pochybnosti z nedostatku informací, já osobně inklinuji k trendu "natural" - přirozená strava se jeví jako nejoptimálnější. To znamená převážně traviny, které jsou bohatým zdrojem esenciální mastné kyseliny linolenové(omega-3) a kyseliny linolové(omega-6) ve výši od poměru 4:1 až 6:1. Možnosti matky přírody jsou mnohem důmyslnější a produktivnější, než abychom ji mohly přelstít. Pro koně na zelené pastvě zapomeňte na doplňování tuků v jakékoliv podobě. Koním krmeným senem rozhodně nemůže uškodit doplňovat co jim v sušené stravě chybí - esenciální mastné kyseliny. To znamená 4 až 6 uncí(100-170g) denně čerstvě namletého lněného semínka. Pouze len a několik dalších vzácných odrůd osiva má esenciální mastné kyseliny ve stejném poměru jako tráva. Omega-6 tuky jsou velmi protizánětivé - ty převládají v obilí, rostliných olejích, běžně krmených semenách a ořechách.

Úloha minerálních látek ve skutečnosti nebyla studovaná u koní, ale víme pár věcí ze studiích o kravách. Vápník je nutný pro aktivaci enzymu zvaného epidermální transglutamináz. Tento enzym se podílí na transformaci kožních\epiteliálních buněk do keratinocytů, které tvoří kopytní rohovinu. Je také nezbytný pro  přímou vazbu mezi keratinovými vlákny. Hypokalcémie byla navržena jako příčinu kroužků, které se často tvoří na kravských kopytech kolem doby otelení a při velké produkci mléka.
 
Klisny, které jsou výrazné "dojnice" mohou být také ohroženy hypokalcémií, pokud jsou na začátku kojení. Je jistě pravda, že klisny skutečně často ukazují kopytní kroužky, které odpovídají porodu a časné laktace. Další možností jsou hormonální vlivy. Nelze předpokládat, že nedostatek vápníku ve stravě by měl nějaké účinky, protože je zde možnost mobilizace vápníku z kostí v případě potřeby ke kompenzaci. Dlouhotrvající alkalóza(vysoké krevní pH), minimálně několik dní, by teoreticky mohlo snížit dostupnost vápníku a ovlivnit kopyto - např.: těžká několikadenní práce ve vysokých teplotách a bez dostatečného příjmu vápníku.
Otrava fluorem je zdokumentovaná ve vlivu na kopyto:
 
Těžká kopytní deformace z otravy fluorem

Pravděpodobnost otravy fluoridem je velmi nízká, ale upozorňuji na možnost otravy fluoridem způsobenou záměnou vápníků za fluorid.

Zinek je přítomen ve vysoké koncentraci v normální kopytní tkáni a je zásadní pro mnoho funkcí.
 

Zinek je začleněn do bílkovin je nutný pro buněčné dělení, buněčné zrání do keratinocitů a interakcí mezi bílkovinami. Zinek je také začleněn do spirálovité struktury keratinu.

Zinek je rovněž nezbytný pro řadu enzymů pro aktivní potřebu metabolismu buňky a je zapojen při regulaci rychlosti buněčného dělení, buněčné aktivity a buněčného zrání. Např.: zinek reguluje činnost kalmodulinu (to, co váže vápník). Se všemi funkcemi, které vyžadují zinek, není obtížné vidět co způsobí nedostatek:

- pomalý růst kopyta
- slabé stěny
- slabé spojení
- slabá rohovina

Když je kopyto slabé na buněčné a strukturální úrovni, je náchylnější k napadení organismů, protože "mikro prasklinky" ve struktuře umožní život mikrobů. Ale to není jediné, stejně důležitá je měď. Měď a zinek - superoxiddismutáze enzym je přítomen v kopytní tkáni a jeho funkce je zabránit oxidacy tuků a olejů. Oxidací poškozené trhlinky v tukovém těsnění kopyta způsobuje vysušení  a oslabuje "lepidlo" mezi buňkami.

Měď je také zapojena do enzymů potřebných pro aerobní metabolismus v rychle se dělících buňkách a je potřebná pro aktivaci enzymu, které tvoří přemostění držící keratinové prameny spolu.

Nedostatek mědi či zinku souvisí s:

- měkká kopyta
- praskliny
- krvácení chodidla
- abcesy
- hniloba
- laminitida

a zároveň doplnění těchto prvků zmírňuje tyto problémy. Vyhodnocení stopových minerálních látek v potravě je rutinní doporučení pro léčbu kopytních problémů. Vysoké hladiny železa narušuje vstřebávání ostatních stopových prvků.

Hovězí medicína je daleko před koňskou v porozumění a pochopení funkce minerálů, potřebuje dohnat výkum ohledně laminitidy. Krávy obvykle nemají žádné vstřebatelnou glukózu nebo škrob, protože organismy v jejich žaludkách vše zkvasí než obsah dodjde do tenkého střeva. Nicméně, krmení obilí může způsobit vysokou rezistenci na inzulín i u mladých telat a je to nejpravděpodobnější příčina laminitidy. Vysoká pravděpodobnost, že existuje souvislost mezi IR a laminitidou u skotu, otevírá další možnost negativního dopadu vysoké hladiny železa, protože nadbytkem železa se zhoršuje inzulínová rezistence a inzulínová rezistence zvyšuje vstřebávání železa.

Selen je znám z hlediska  toxicity pro kopyta, ale selen také může přispět ke kopytovému zdraví. Selen je součástí enzymu glutathinu peroxidázy - důležitá antioxydant pro ochranu tuků. Vitamín E je důležitý ze stejného důvodu.

Mangan nehraje žádnou přímou úlohu ve zdraví kopyta, kromě enzymu manganu SOD, který má funkci uvniř mitichondrie.

Nedostatek vitamínu A je nepravděpodobný, ale pokud existuje, může působit pomalý růst rohoviny. Vitamín A se váže na receptory, které stimulují buněčné dělení.

Vzhledem k tomu, že všechny vitamíny B se nějakým způsobem souvisí s metabolismem a interakcí  bílkovin, tuků a sacharidů, hrají významnou roli a aktivitě kopyta. Biotin dostane nejvíce pozornosti vzhledem k několika studiím:

Equine Vet J Puppl, 1995 May, 27(3): 166-8, Histological and physical assessemnt of poor hoof horn quality in Lipizzaner horses and a therapeutic trial with biotin and a placeblo. Institute of Veterinary Anatomy, University of Zürich, Switzerland.

" Tento dokument představuje druhou část studie hledání faktorů, které by mohly být odpovědné za nižší kvalitu kopytní rohoviny lipicánských koní ve Vídeňské jezdecké škole. 42 koní bylo testováno a hodnoceno v těchto parametrech: 1) histologie kopytní rohoviny 2) pevnost v tahu rohoviny 3)vliv biotinu na histologické změny a pevnost v tahu po aplikaci 20mg\den biotinu v průběhu 38 měsíců. Více než dvě třetiny koní ukázaly středně velké až velké pozitivní změny v mikrotrhlinách ve středních vrstvách rohoviny a v separaci chodidla. Kvalita rohoviny ukázala malé, ale významné zlepšení."

Equine Vet J.Suppl 1995,May, 27(3): 175-82, Hoof horn abnormalities in Lipizzaner horses and the effect of dietary biotin on macroscopic aspects of hoof horn quality. Institute of Vet. Anatomy, Switzerland

"Této studie se zůčastnilo 152 lipiánských koní z Rakouska i jiných zemí. Hodnotila se rohovina kopyta, bílá čára, střel po dobu 19 měsíců při denním podávání 20mg biotinu denně. Ukázalo se, že za 9 měsíců měla kontrolní skupina koní významné zlepšení stavu kopyta s porovnáním na začátku pokusu. Výsledek ukazuje, že pro koně s horší rohovinou je vhodné dlouhodobě podávat biotin v denní dávce 20mg."

Schweiz Arch Tierheilkd, 1994, 136(4): 137-49, The long-term influence of biotin supplementation on hoof horn quality in horses.  Institute of Veterinary Anatomy, University of Zürich.

"V průběhu 6ti let byl zkoumám účiněk denní dávky biotinu 5mg na 100až 150kg bwt na 97 koních a 11 koní bylo bez podávání biotinu - kontrolní skupina. Každé 3 měsíce byly mikroskopicky zkoumány kopyta všech koní. Za 8-15 měsíců prokázala zlepšení rohovina koní, kterým byl podáván biotin. U  kontrolní skupiny ve většině nedošlo ke změnám. Rychlost růstu byla u obou skupin srovnatelná. V případě přerušení dávky biotinu se zhoršila rohovina 7 z 10ti koní"  

Není pochyb, že nedostatek biotinu může mít za následek problémy s rohovinou kopyt, ale zřídkakdy to bude jediný problém.
Je známo, že krmením velkého množství obilí u krav se snižuje pH v bachoru a to snižuje syntézu biotinu. Totéž se pravděpodobně děje u koní. V případě krmení koní velkého množství obilnin, doplňujeme 10mg biotinu na den.

U koní krmených z velké části pícninami je nepravděpodobný nedostatek vitamínů B, ale rozhodně není přitažené za vlasy, aby za špatnou rohovinu mohlo být neodpovídající hodnota B vitamínů. Vzhledem k vysoké koncentraci bílkovin v koptní stěně, většina "Béček" zapojených do metabolismu bílkovin si zaslouží zvláštní pozornost. To zahrnuje biot  in, pyridoxin, kyselina listová a B12. Neexistuje žádný důkaz pro nedostatek B12 nebo kyseliny listové. Kyselina listová má klíčovou úlohu při vytváření oxidu dusnatého - rozhodující pro udržení průchozích cév - vhodné doplňovat a kontrolovat u koní rezistentních na inzulín. Požadavek na pyridoxin(B6) nebyl u koní nikdy stanoven, ale to neznamená, že může být ignorován. Doplněk o 100 až 200mg pyridoxinu na den je konzervativní a rozumné.

Abychom shrnuli nejčastější nedostatky, které mají vliv na kopyta:
- esenciální mastné kyseliny
- síry obsahující aminokyseliny(zejména methionin a cystein)
- surový protein
- zinek
- měď
- selen
- vitamin E
- biotin
- pyridoxin?

Divocí koně mají velkou výhodu nad domácími, polud jde o jejich stravu. Oni mají možnost vybírat si na velké plošné rozloze mnoho různých typů vegetace přes různé typy půd.  Když kůň spásá různé rostliny rostoucí v celé řadě různých půd, získává bohaté dávky esenciálních mastných kyselin, vitamínů B a je velmi pravděpodobné, že získávají aminokyseliny a minerální látky které potřebují, protože každý nerostný profil je jiný.

Ustájení koně často jedí stále stejné jídlo, stejný typ sena každý den svého života. Dokonce i ti šťastnější - pasoucí se koně mají mnohem menší pestrost než divoký kůň. Vidím výsledky analýz pastvin a sena z celého světa(USA, EU, Austrálie, Nový Zéland i tropické oblasti) a až na několi málo vyjímek, společné nedostatky jsou přesně ty, které jsou uvedeny výše. Komerčně dostupné kopytové doplňky udělají lepší práci se správným vyvážením stravy než multi vitamínové a minerální doplňky. To protože doplněním společných chybějících prvků spolu s doplněním prvků, které kůň nepotřebuje udělá ještě větší deficit chybějícího prvku.

Důvod, proč se tak často projeví nutriční nedostatky právě na kopytě, je prostý - kopyto je metabolicky velmi aktivní tkáň. Rohovina se neustále opotřebovává a musí být neustále nahrazována novou. Když koni chybí jedna nebo více živin, bude trpět kvalita kopyta. Všechny klíčové živiny musí být ve správné výši a poměru.

Moje rada pro všechny, kteří mají problémy s kopyty svého koně - nechte analyzovat své seno a pastviny a poskytněte koni pouze ty živiny, které mu chybí. Nadbytek je stejně škodlivý jako nedostatek. Tento způsob má mnohem lepší výsledky a je i levnější. Krom toho, nejlepší na tom je, že nekrmíte pouze koňské kopyta, ale vytvoříte ty nejlepší podmínky pro každou buňku v koňském těle.